Snad každému začínajícímu chovateli se po zaplacení členských příspěvků honí hlavou velká spousta otázek. První z nich bývá, jaký název dát své chovatelské stanici. Na to platí jediná rada. Vybírejte pečlivě. Název vás bude prezentovat. Bude na každém průkazu původu vašeho odchovu, chovatelé vás často budou znát právě pod názvem vaší chovatelské stanice, budou ho číst pořadatelé na výstavách, až budete jednou vyhrávat, bude vás provázet dlouhá chovatelská léta. Následuje pár formalit s žádostí o povolení názvu u ÚOK (žádost najdete na www.rodent.cz v záložce chovatelské stanice) a je to. Jste chovatelská stanice. 

Přichází na řadu další nelehký úkol, a to vybrat, co budete chovat. Spousta začínajících chovatelů má doma nejprve morčátka a až poté zakládá chovatelskou stanici. Nezřídka se stává, že si pro svůj cílený chov nakonec vybere úplně jiné plemeno a barvu, než si původně koupil na mazlíčka. Nevadí. Jedno, dvě morčátka, která zastanou roli profesionálních mazlíčků, nejsou na překážku. Před zásadním rozhodnutím, co bude tou vaší srdcovkou, které plemeno a barvu se budete cílevědomě snažit zdokonalovat a snažit se vyšlechtit bezchybné jedince, kteří se budou co nejvíce podobat ideálnímu zvířeti popsaném ve standardu, by mělo předcházet právě prostudování standardu, poohlédnutí se po chovatelských stanicích se stejným záměrem a ujasnění si specifik daného plemene a barvy, dále pak které se objevují vady, které jsou lehké a akceptovatelné a které jsou hrubé a do dalšího chovu nepřípustné, čemu se vyhnout, co naopak preferovat a čeho se vlastně snažit u svých chovaných zvířat docílit. I tyto informace vám pomohou získat kvalitní chovná zvířata a nevzít ta první a zaručeně nejroztomilejší, která se naskytnou. Určitě stojí za to oslovit zkušené chovatele se stejným zaměřením, jako je to vaše a nechat si poradit co a jak. Další pomoc a rady můžete hledat u posuzovatelů, na které snadno najdete kontakty na webu chovatelských organizací nebo webu ÚOK.  

Při nákupu chovných zvířat, při touze vlastnit ty nejkrásnější kusy, často chovatelům chodí emaily s žádostí  o koupi kvalitní výstavní samice, nejlépe po těch nejlepších zvířatech, která doma daná chovatelská stanice má. A teď zpátky na zem. Taková zvířata se neprodávají. Taková zvířata si musíte odchovat. Jak se říká, bez práce nejsou koláče a i tu vaši cestičku si musíte ušlapat sami. To už by nebylo takové dobrodružství dostat hned na začátku to nejlepší, o co se jiní snažili mnoho let. Krev, pot a slzy často ty roky strávené chovem dokonale vystihuje. Takže se na chovatele nezlobte, že vám tu budoucí grandšampionku neprodá, takových emailů jim chodí spousta a možná už jsou z toho i trochu otrávení. Sami jednou poznáte proč. A abych vám trošku napověděla, co vás čeká. Spousta dřiny, čištění boxů, tahání balíků hoblin, vydávání hromady peněz za granule a zeleninu, shánění sena, slzy a vztek z neúspěchů,  nevydařených odchovů a  úhynů. I to sem patří a mnozí to vzdají, není to pro ně. Kdo překoná tato úskalí a vezme to za správný konec, zjistí, že všechny ty neúspěchy dokáže vášeň pro chovatelství vyvážit. Ta vesele poskakující mláďata, která se krůček pro krůčku víc a víc podobají ideálu, silná zdravá zvířata, spokojeně chroupající seno na čistých hoblinách, ty nezapomenutelné zážitky z výstav, ta nová přátelství... A když už jsme u těch přátel, myslete, prosím, na to, že přátelský a slušný přístup je základem dobrých vztahů. Ti chovatelé, kteří se vám v začátcích mohou zdát přechytralí, se klidně později, až se trochu obrousí vaše začátečnické hrany, třeba stanou vašim dobrým rádcem nebo i přítelem. Věřte mi.  

Když už vlastníte nějaká budoucí chovná zvířata, klidně s drobnými vadami, ne úplně dokonalá, ale z kvalitních linií a s dobrými předpoklady, je na čase zjistit, jestli jste nešlápli vedle a zda vaše morčata jsou opravdu vhodná do chovu a budou přínosem. A kde jinde tohle všechno zjistit, než už registrace. Toto uchovnění s přidělením registračního čísla obvykle probíhá na výstavách (což je dobré ověřit si u pořadatele). Takže sbalit batůžek a přepravku a hurá na výlet. Do batohu přibalte průkaz původu morčete a jeho kopii, na kterou na zadní stranu napíšete jméno a adresu majitele zvířete, tedy vás. Ušetříte tím práci posuzovateli a zkrátíte tak dobu čekání v řadě těm za vámi. Tuto kopii si posuzovatel nechá a založí ji do plemenné knihy. Dále pak budete potřebovat členskou průkazku se samolepkou potvrzující zaplacení členských příspěvků na příslušný rok. Do přepravky uložte zdravé, alespoň půl kila vážící morčete, které bude pěkné v srsti, bude čisté, nebude březí, zkrátka bude připravené na prezentaci u posuzovatele. Když všechno dobře dopadne, zaplatíte 30 korun a je to tu. Máte chovné zvíře. A to k organizovanému chovu potřebujete. Vždy alespoň jeden z rodičů  budoucího odchovu musí být zaregistrovaný. Jen tak můžete vašim odchovům vydat průkaz původu. Berte registraci jako další malou nápovědu, že jste na dobré cestě a alespoň ze začátku registrujte všechna zvířata, která máte. Zkontroluje je zkušený posuzovatel a vy budete mít jistotu, že když naplánujete vytoužený vrh A ze spojení dvou registrovaných zvířat, která k sobě pasují plemenem i barvou, můžete se těšit na standardní mláďata. A nebo taky ne.. Ale o tom zas někdy příště.  

Autor článku: Anna Prikrtová (anna.prikrtova@vystavnimorcata.cz)
Fotky: Michaela Karasová